Na začátku měsíce jsem pro svoji dlouholetou klientku a dnes už i kamarádku, připravila nový koncept e-mailingu – tedy rozesílky obchodního sdělení e-mailem, který zákazník poskytne právě za tímto účelem. A protože jsem už měla nějakou zkušenost s rozesílkou tohoto tématu a znám cílovou skupinu, zamyslela jsem se nad celým konceptem rozesílky poněkud důkladněji.

Sběr e-mailových adres

Nechtěli jsme jen tak sbírat emailové adresy za slevy na e-shopu. To dělá dnes každý a my už to taky v minulosti zkusili. Dopadlo to tak, že slevu využilo minimum zákazníků a e-maily měl tak mizerný open rate ( otěvření uživatelem) a click rate (kliknutí na nějaký odkaz v e-mailu) a skoro nulové konverze, že jsme rozesílku přestali úplně dělat.

Zpětně přisuzuji neúspěch ne příliš kvalitní cílové skupině a také ne příliš kvalitnímu e-mailingu.

A tak jsme s klientkou přemýšleli (teda já více méně více), jak to udělat, aby byla databáze kvalitní, lidi sdělení zajímalo a e-mailing zvedl obrat a zisky e-shopu.  

Předemnou stal úkol, jak si s tim poradit.

Napadli mě dva scénáře:

Rozesílat tématický e-book výměnou za email? Ale jaký… V e-shopu je minimálně 10 různých kategorií produktů, které sice dohromady celek tvoří, ale jejich zákazníci jsou často velmi odlišní. Každý segment by potřeboval vlastní databázi a musela bych vytvořit několik odlišných e-booků. Což není sám o sobě problém.

Druhý nápad obsahoval také tématické informace, ale pojaty ne formou e-booku, ale jakéhosi časopisu, který by čtivou a zábavnou formou mohl zákazníky vzdělávat, informovat i bavit. Takový časopis by mohl být pokaždé jiný, mohl by být provázaný tématy z celého obchodu, které jsou provázané i v životě zákazníka a navíc bychom do nich schovali třeba i ten slevový kupónek.

A tak jsem se do toho dala a tohle z mé snahy za 4 hodiny dřiny vzniklo…

PDF jsem původně chtěla vysázet v Publisheru, ale nakonec jsem začala v Canvě a tak jsem si řekla, proč ne. Canva jako celkem slušný grafický editor zdarma a posloužila obstojně. Po několika kontrolách, jak to vypadá v reálu, jsem usoudila, že pro potřeby zkoušky je vhodná.

GRRR…

Za pár hodin jsem jí měla plné zuby a říkala si, že mnohem efektivnější by byl ten Publisher. Ale byla jsem už moc daleko na to, to celé kopírovat jinam. Poučení pro příště:-)

Další problémy, které jsem záhy zaznamenala, byly s prolinkováním na stránky. Nedařilo se mi udělat na Canvě jeden aktivní link v textu. Tak to dopadlo tak, jak to teď je. Je prolinkovaný vždy celý sloupec nebo sekce.

Ale povedlo se. Za necelé 4 hodiny jsem vytvořila obsah na 29 stran. A to jsem původně chtěla jen nějakých 15 stran. Ale nakonec to bylo takhle obsáhlé. Příště bych raději kratší přílohu.

Jak si rozesílka vedla?

Rozesílala jsem datábazi cca 179 lidí, kteří se přihlásili pomocí formuláře z Ecomailu, který jsem nakonec zvolila jako nejvhodnější systém pro rozesílku.

%

Doručitelnost e-mailů

%

Open rate

%

Click rate

Důkazy místo slibů…

Je to o magnetu?

Úspěch? Zatím si říkám, že výborné výsledky. Kéž by to tak vydrželo, že? A jaké výsledky naměříme na konverzích. Na ty je ještě brzo, protože jsme rozesílku provedli teprve 25. dne minulý měsíc a těžko ještě soudit, jaký vliv budou mít na konverze jako takové.

Už teď na mě nějaké e-mail konverze vykukují v GA, ale měřit to ještě nebudu.

Přesto se nemohu zbavit pocitu, že za dobrý open rate a click rate může právě dobrá a kvalitní databáze, kterou jsem od cca 10.3 začala sbírat. Co si pod pojmem dobrá a kvalitní databáze představuji? Hlavně lidi. To je podle mě rozdíl mezi kvalitní a špatnou databází.

Pokud uvidíte JEN e-maily – nepředstavující skutečné lidi, nepovede se kampani dobře. Za e-maily musíte vidět skutečné lidi. Kdo je zvědaví na vaši službu? Kdo rád dá e-mail, aby se dozvěděl co máte nového? Kdo si o vás rád přečte a rád u vás nakoupí?

Bude to někdo určitý, bude mít jméno, představu, bude řešit nějaký problém, bude chtít třeba poradit.

Když někomu poradíte, odvděčí se

Myslím, že se tomu říká zákon reciprocity. A ten nemusí platit jen v případě materiálního daru dané osobě, ale také v případě pomoci nebo pokud dobře poradíte.

Zákon reciprocity funguje v běžném životě dobře a i když ho možná nevnímáme, je neustále někde kolem nás.

Soused nám nezištně pomůže v případě, kdy nemusí. Jsme zavázání mu to oplatit. Kamarádka nám dobře poradí s něčím s čím si nevíme rady. Cítíme se jí zavázáni a pokud to půjde, laskavost jí oplatíme.

Ještě jsem nečetla žádnou studii, která by jasně řekla, zda zákon reciprocity funguje i v online světě. Ale troufnu si tvrdit, že mě velmi zajímá, zda by to tak mohlo být.

Pche, cítím hozenou rukavici…

Tak zase příště