Vyberte stránku
Představte si krásné sobotní dopoledne. Vaše děti běhají po bytě, venku je hezký podzim a je víkend. Idilka. Nemáte ale žádný program. Co jen podniknout. Důmáte. Jak tu bandu zaměstnat? No a co oběd? Fakt prekérka. Znáte to, že?

Nicméně se zeptáte nejmenšího publika, co by chtěli podniknout. Jedno z dětí vyhrkne, že by chtělo vidět slona. Jasně! Napadne vás. Slona! Do Zoo se půjde. Nebudete muset vařit. V Zoo si něco koupíte, nebo po cestě zastavíte v MC Donaldu. Jednou za čas to nevadí, ne?

Takže se jede do ZOO.

Copak kradu???

Vyrážíte. Obědváte v MCDonald. Po jídle se zastavuje v dětském koutku. Děti si hrají a vaše tam prostě musí taky. Druhý dítě přebalite. Pohodlně na záchodcích MCDonaldu. Pak odtrhnete první dítě od hraní si v dětském koutku a konečně vyrážíte.

ZOO. Jste tu.

První co vás překvapí je brutální fronta. Venku štrůdl podobných rodinek jako jste vy. Dva dospělí, dvě děti. V lepším případě dva dospělí a děcko v kočáře chrní.

Pokladny vymyslel nějaký inteligentní tvo. Okénko je ve výšce vašeho rozkroku. Možná proto, aby se pokladní nemusela dívat celý den lidem do otrávených ksichtů. Těžko říct. Vstupné je trochu drahé. Mělo by slevnit! No a dinopark zvlášť! To už teda fakt nevíte, a chvilku debatujete, zda chcete i Dinopark. Nakonec ne a jdete jen na zvířata.

Jdete dovnitř. Vidíte lva.

Leží, spí.

Krásnej.

Jdete dál.

Opice, skákají, lezou.

Krásný.

Jdete dál. Kolem místní kantýny je narváno. Párek v rohlíku za 45 Kč???

Copak kradu????

Ale máte hlad. Dáte si párek. Děckám koupíte taky a sledujete, jak si hrají na jediným pískovišti široko daleko s tlupou dalších dětí. Sedí jich tam asi dvacet. Okolo klábosí rodiče nebo vozí další spící děti v kočárech.

Jdete dál. Děti řvou, že nechtějí z pískoviště. Jdete dál! Chtěli přece jet na slona tak šup, jde se hledat slon! Nejeli jste takovou dálku, aby si děcka hráli na desetimetrovým pískovišti.

Děcko fňuká, druhý nespokojeně protestuje. Kde je ten slon???

Slon není. Nemají.

Žirafa?

Ano, žirafa je přijata a schválena, jde se na žirafy a pak už dom.

Cítíte se otráveně. Šouráte se šnečím tempem nebo naopak a koukáte na další rodinky. Šourají se taky.  Povídají si. O dovolené. O jídle. O sexu… Míjejí ploty a za nimi zvířata.

Některé pavilony přechází bez mrknutí oka, jakoby tam nebyly. Vy taky. Koneckonců. Těšíte se na večeři, přemýšlíte o práci.

Supi papají a neviditelné stánky

Lidi stojí okolo pavilonu ve shluku. Jdete se podívat taky. Lidi zírají, jak se Sup láduje masem.

Krásný.

Děcko: Mami co to dělá?

Máma: Papá.

Děcko: Co to papá?

Máma: Masíčko, aby neměl hlad.

Dítě: Aha.

A běží si hrát s postavičkou SpongeBoba na nedalekou zidku.

Míjíte stánek, kde se vybírají peníze na záchranu nějakého zvířectva. Nikdo tam není. Taky nezastavujete.

Jedno dítě už skoro spí. Druhé dítě běhá okolo, hraje si se SpongeBobem.

Zvířata ho nezajímají. Konečně Žirafa! Zajásáte! Utrpení je u konce. Jsou tři a žerou seno z koše ve větvích. Jedno dítě spí.

Druhý chce na koně a vidět Žirafu blíž. Berete ho na koně a sledujete ji.

Cedulky o ničem 

Kouknete se na cedulku, tam to snad bude. Překvapení! Nikde ani čárka o velikosti Žirafi. A co žere? Čtete a nikde ani čárka o tom co žere. Okej, asi zapomněli.

Jdete dál.

Akvária plná rybiček. Koukáte a napadá vás… Vypnul jsem světla na autě?

Děti lítají od výběhu k výběhu, ječí nadšením, “ má pruhy, má pruhy“ a zase běží jinam. Nebaví vás to tam. Už chcete domů.

Nakonec svoji pouť končíte po prvním okruhu, naprosto zmlácení, zpráskaní jako psi. Máte hlad a děti jsou otrávené a chtějí domů.

WTF??? Tak proč tam lezeme? Furt dokola??

Si teď říkáte. Proč tam pořád lezeme. Do těch zoologických??? Dyť je to očistec pro rodiče, děcka to pořádně nebaví, mladší to prochrápou, stojí to love…

Jak je teda možné, že i přes to tam furt dokola lezeme??

To my teda vysvětlete.

Nebo ne, vysvětlím to já vám.

Jak je možné, že tam jezdíme, i když víme, že nic nového nás nečeká. Že z toho budeme mít stejně vlažné zážitky, jako z návštěvy sprchy. Že to ty kindroše nebude bavit stejně, jako minule. Že budou chtít zase cukrovou vatu! V MCDonaldu necháte půl výplaty a stejně to nevidíte ani celé.

Řeknu vám proč. Protože ZOO mají mimořádně skvělý a velmi silný M A R K E T I N G. Mají tajné zbraně, které používají na nás, platící blbce a které si vůbec neuvědomujeme.

A pro nás je hrozně jednoduché tomu podlehnout. Působí totiž přímo na lidskou podstatu. Na něco, co s námi zamává a my otevíráme automaticky šrajtofly.

Říká se tomu také  B L I K  C V A K  efekt.

První zbraň

Zvířata.

Jak může být zvíře tajnou zbraní? To je nějaká blbost. Říkáte si.

Jednoduše. Tím, že se jedná o zvíře z Afriky, které prostě jen tak nepotkáte, stává se pro nás vzácné. A přitom nemusí být ani mezi ohroženými druhy. Lva běžně na ulici nepotkáte. Proto nás přitahují a jsme ochotni za to, že je uvidíme, nebo že je uvidí naše děti, platit. Čím vzácnejší ten tvor je, tím víc zaplatíme. Toužíme po tom. Chceme se odlišit a chceme být jedineční. To je naše podstata.

Prvek vzácnosti samozřejmě používají nejlepší marketéři na světě, aby vás donutili vytáhnout peněženku a zaplatit.

  • Limitované edice
  • Na skladě je už málo kusů
  • Poslední kus zbývá!
  • Vyrobeno pouze vozů
  • Jedinečné a neopakovatelné
  • Zakoupit můžete pouze do půlnoci
  • Kurz otevíráme jen jednou ročně…

Atd…

Pokud se něco zdá mnohem hůře dostupné, než věci jiné, jsou pro nás velm atraktivní. Na to spoléhají marketéři prodávající třeba infoprodukty a hojně e-shopy.

Zbraň číslo dvě

Sociální schválení.

Proč jako tlupa přecházíme terária s vzácnými tvory, kteří se krčí na dně skleněného akvária a jako stádo se ženeme k ohradě, kde čumíme na stádo zeber, kterých je v přírodě ještě dost?

Druhou zbraní jsou právě davy. Respektive chování davu. Tomuto jevu se říká Sociálního chválení. Půjdeme tam, kde jsou davy. Tam je totiž určitě něco zajímavého!!!

Když půjdete po náměstí a někde uvidíte hlouček, zaujme vás a jdete se podívat. Je to opět velmi silně zakořeněný vzor chování. Funguje na velmi jednoduchém principu.

Pokud si nejsme jisti svým rozhodnutím, svým jednáním, hledáme náznaky nějakého chování ve svém okolí. Pokud najdeme a není ojedinělé, necháme se velmi snadno inspirovat a zachováme se tak, jak se chovají ostatní.

Tenhel vzorec umí být pěkně nebezpečný. Hlavně ve chvílích, kdy jde o více než o nákupy. Například o život.

Fenomén už zaměstnal hlavu odborníkům ve stovkách případů. Například jeden ze nejslavnějších případů vraždy mladé ženy. Případ Genovesová byl velmi dlouho sledován. Mluvilo se o lhostejnosti, o stále více přehlíživé společnosti a o tom, jak jsme jako lidé nevšímaví. Bohužel. Tento příprad byl ukázkovým příkladem Sociálního schválení. Stejně se zachovali i lidé z případu novějšího, z Česka, kdy nepomohli mladé ženě, která zkolabovala v parku, kde měla i svého asistenčního psa.

Kde můžete vidět marketing Sociálního schválení?

  • 10 z 10 žen doporučují….
  • Několik desítek žen vyzkoušelo…
  • Sociální sítě
  • Kampaně na podporu voleb
  • Telemarketing

 

Nabijte i svůj marketing

Tohle je příklad zbraní a marketingu, který Zoo dělá a vlastně o něm nikdo moc neví. Všichni ho le pociťujeme. Nikdo nepochybuje o tom, že návštěva Zoo je dobrá věc, rodiny tam chodí jako do galerie, děcka se prohání mezi výběhy a hrají si s hračkami místo sledování zvířectva. Mnohé Zoo už postavily rozsáhlá hřiště a systém „zabavování“ dětí, který naprosto skvěle funguje. Děcka jsou u vytržení.

Svůj účel to tedy splňuje.

ZOO nemusí platit desítky milionů za reklamu na Facebooku. Lidé totiž VĚDÍ. Tyhle dokonalé zbraně zapříčinily, že o Zoo prostě nemusíme přemýšlet. Když nás aktuálně nenapadne nic jiného, je to velmi snadné řešení. Zbalíme se, nalodíme a jedeme cajdat po Zoo.

Blik Cvak.

Je to snadné.

Do Zoo chodíme i vícekrát ročně. Čistě jen proto, abychom strávili více času s rodinou, na čerstvém vzduchu a měli u tho hezkou kulisu. Hezké fotky na Facebooku a na Instagramu fotku dítěte a zvířátka v pozadí za sklem.

Zoo si neplatí Adwords, nemají Minisite nebo snad Affiliate. Nevedou žabomyší války o to, kdo bude levnější. Nepotřebují to. Mají krále zvířat. A umějí to prodat.

I vy se to můžete naučit.

Začněte pracovat s mnohem hlubšími mechanismi, které prodávají. Pracujte na tom, aby i váš produkt byl jako ta Žirafa. Aby i do vašeho obchodu lidi chodili přesně jako do Zoo. Na základě Blik Cvak. Nemusíte vést válku o každou korunu. Nemusíte být lacinější než konkurence, abyste prodali. Zapracujte na marketingu a budete najednou daleko napřed před konkurencí. Protože  vy budete VĚDĚT.

A jaká je vaše zbraň?